Slepý se narodil na svatého Jana Ušlapán u bran vlastního města Za svítání na kraji lesa potkal Boha Potměšilý byl a vedl ho přes lávku k vozu
Do vlhkého prosvětleného lesa padaly hvězdy Tma mu z radosti uvila korunu z divokých růží Jen olovo z vlasů mu nesmyla voda z potoka Kovoví motýli se motali kolem posledních rozsvícených luceren
Na třech místech olovo zatěžuje šedé nebe Déšť olovnic doráží na krajinu Před ním vůz řítící se do propasti Za ním uzamčená brána
V něm za ním před ním peklo: Zastavit Obrátit Jít Skočit Zemřít Žít Spát!!! Ale olovo ve vlasech ho tíží a táhne úplně jinam Kam on nikdy nechtěl
Svatý Jan táhne vůz sena do potoka Má vlasy a seno z olova Ušlapán u bran vlastní zahrady U kamenné zdi...
|