|
Schůzka
...ale minuli jsme se.
Ta prázdnota tam mě spolkla. Nechtělo se mi nikam jít. Taky sem truchlila a nadávala. Prošla sem si tím celým a nemohla se nabažit. A pak sem došla až na jižní konec a tam dlouho stála a dívala se do polí. Upadly mi dvě slzy a bylo mi krásně, úzko. Teď tu byl život. Míjení, stesk, samota, smrt, sychravo, za obzorem rudý slunce schovaný za mraky, od někud kokrhal kohout a někde u řeky jel vlak. Uschlá tráva chrastila ve větru, všude byl sníh. ŽIVOT a SMRT.
24.12.1999 |
|
|