Noční návraty
Venku by už tma být měla,
a tak kašlem na hodiny!
Vesmír rachotí jak střela
v temném šeru vrhá stíny.
Šerotemný světlosvit
z vnitřku černý, zvenčí bílý!
Na zlo hrají temné síly
kdo je bílý, bude mít
v černém světle
které vzlétne
špinavý plášť z drahokamů
šitý v říši sebeklamu
v němž díry by nevadily!
Šat jeho je z hnusných hadrů
které čiší vůní smradu
- je dovoleno zakázat
a zakázáno dovolit
a potrpět si na parádu.
I Adam chodil s Evou v kvádru.
Nahota se v ráji cení
v světě lidí to tak není -
nahota není
čistota
je to spíše
žebrota.
Oko měsíce svítí v dírce klíčové
a ty se vracíš,
když cesta ubíhá ti sama pod nohama.
Křídly mávají bičové
vzduchem se snáší
na cestu, která uhýbá se.
Jen jestli není jenom prase
svět, který pohrdá zákonama,
když zákony pohrdají světem.
(10. 4. 1993)
|