Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Život ženy
Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 27.2.2004 (11:30:13)

Bílé plátno

na kterém leží

děvčátko - šklíbě

výskající

v přerůžové

vaničce

 

a pak nymfa

pod vodopádem

s náznakem tří brad

a poprsí tak něžného

že uhel se ostýchá

je namalovat

 

pak kojící matka

prsa větší

než hlava dítěte

 

nakonec jenom já

 

bloudím světem

a nevím

 

jestli jsem vůbec

někdy byla.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Další z těch proti proudu. :-)
<reagovat 
aJSha (Občasný) - 27.2.2004 >

bloudím světem
a nevím
jestli jsem vůbec
někdy byla.

pochopila som, že máš ratolesť .. určite si bola )))


Body: 5
<reagovat 
Bobísek (Občasný) - 27.2.2004 > Pěkný.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Sallome (Občasný) - 27.2.2004 > moc pěkný!
Body: 5
<reagovat 
Lyryk (Občasný) - 27.2.2004 > tady je to poprvé?? já už jsem to četl asi před časem na Písmáku...??
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> Možná četls, ale nereagoval jsi stejně jako tady. K shlédnutí je to na Písmáku právě s dnešním datem.
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Kurnik. A jsem za blba.
<reagovat 
 Simonka (Občasný) - 27.2.2004 > ouvej> 

ježíš no já se tady chechtám (tvé poslední poznámce)

 

právě mě sem přilákala co že tady máš tak vzručenou debatu (soudě dle 15 poznámek)

 

a ono se jen seknul entr :o))


Body: 5
<reagovat 
HáDé! (Občasný) - 27.2.2004 > Povedené vyjádření přirozeného údělu ženy.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Newton (Občasný) - 27.2.2004 > Pěknej povzdech...
Body: 5
<reagovat 
Lyryk (Občasný) - 27.2.2004 > Tahle báseň je jazykově zdařilá. Je srozumitelná, jak popisuje vzpomínku na vlastní vývoj v celkem hutné zkratce, která se ovšem nepouští hlouběji, než k vizuálním proměnám. Základní lidské hodnoty, vnější popis existence. Báseň nenese poslání, je procítěným povzdechem, který bohužel nenese výraznější obraznost. V kontextu tvé tvorby krok zpět. Na takové básně má ovšem rozsáhle píšící autor nárok. Čtenář, který tě zná si povzdechne spolu s tebou - u ouvej nic nového .-)))
Body: 4
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další prostor


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další prostor už


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další prostor už svému


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další prostor už svému životu nedám.


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další prostor už svému životu


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Děkuji, děkuji. :-)

 

Já - kdyby to šlo - tak napíšu jen poslední tři verše - z těch mě bolí srdce. :-)

 

Co taky kurňa furt vymejšlet nového, že ano? Další prostor už svému životu nedám.


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Lyryk> 

Přece jenom se vrátím, v souvislosti s tím, co napsal Vio. Bylo mým záměrem se nepouštět do hlubšího pitvání lidských hodnot. Na té povrchní zkratce právě vynikne ten povzdech. Na tom popisu těla - je to pro mě důležité - nejít hlouběji. Každá báseň nemusí nést velké poselství, poslání.

 

I když tahle je má: pomni člověče....

 


<reagovat 
Vio (Občasný) - 27.2.2004 > Jistě... asi jsem se neprávem dopustil hodnocení něčeho, co mi nepřísluší. Ale asi jen proto, že vycházím ze svých pocitů, ač sám děti ještě nemám. Ale mohu mít určitou představu, životní filosofii. Mohl bych mít stovky důvodů pro pocit, že jsem nikdy nebyl a dítě jistě není spasení, ale pro mě by určitě bylo zmírněním pocitu marnosti, ač by tento pocit mohl v jiných oblastech převládat. Tak asi tak. Asi proto jsem napsal, že to jde proti logice... měl jsem napsat proti mé logice
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Vio> 

No vida.  My se ještě nakonec domluvíme. :-)

 

Opravdu v životě nic nefunguje tak jednoznačně, jak si představujeme, když jsme mladí.

 

Možná je to zavrženíhodné - ale prostě - je to jen koukání na pravdu už trochu bez berliček, pozlátka - bortí to dogmata a mýty o mateřství. :-)

 

Ale za tvou životní filosofii tě ctím.


<reagovat 
Vio (Občasný) - 27.2.2004 >

Ještě jedna poznámka: v předposlední pasáži si uvědomuješ svou vlastní existenci - současnou. Pak mi ovšem nepřipadá zcela logické, že se ptáš, zda jsi vůbec někdy byla. Zcela jistě si z hlediska historie byla... a ta minulost se přihlásí hned v další vteřině, protože teď jsi. Bylo by asi lepší, kdyby tam bylo třeba "zda jsem někdy dříve byla".. nebo tak nějak.

 

K té popisnosti... jak jsem řekl, stavíš to do protikladu, fajn, ale opět musím dodat, že mi ta popisnost přijde až příliš plytká. Možná netřeba popisovat složitě, ale tohle je pro mě málo.


<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Vio> 

Já taky nikterak neprotestuji. Není to přespříliš brilantní záležitost, a kdybych ji nechala uležet - bude vypadat trochu jinak - přestože bych samozřejmě nechtěla jít do žádné hloubky ani potom.  Chápu, že když někdo rád pepřený guláš, nepochutná si na neslané dietě. To je otázka chuti.

 

Respektuj tu mou - a já budu respektovat tvou.

 

Tečko!


<reagovat 
Vio (Občasný) - 27.2.2004 > Kdo řekl, že nerespektuju?  Ale hodnotím podle svých zásad. S respektováním to nemá co dělat
<reagovat 
.......... (Občasný) - 27.2.2004 >

bílé plátno, růžová vanička - přísliby, sny, vše je možné - a nakonec se staly jen některé z těch všech možností ... to jsem chtěla? a to je vše?  ... krásná

asi mám teď takové období, že se mi začínají Tvé básně líbit víc a víc, potřeba přehlednosti? :)


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > vever> Děkuji. Tak jsem nějak myslela, že by ten poslední verš právě tou předešlou plytkostí mohl způsobit zajíknutí. Já jsem se aspoň zajíkla. :-)
<reagovat 
ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > A všechno se stalo. Od některých rolí odřízlá - jaká je asi samota staré ženy?
<reagovat 
no-next (Občasný) - 27.2.2004 > nelíbí se mi hlavně ta přerůžová.
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > no-next> No dyk jo, mi taky ne. :-)
<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ach ouvej, muž nikdy nebude ženou... i kdyby stokrát chtěl - tam, uvnitř..


(mi růžová sluší, ale ne vše je nakonec růžové, jak jsme se rodily - do bílého, růžového s vaničkami, kde to čistě šplouchá a bezpečně, když ven už se muselo...
a to něžné pod vodopádem, je krásný obrázek... že tě chytit musí křehkostí a přesto už tam ty brady jsou schované, že jako ne vše je už růžové... že vodopád smývá pel (a zas ta voda, síla, divočina.. :)
Matka, když kojí... jak někdy to bolí, a jak místa, která byla líbána dřív jen mužem, teď .. to je přece tak jedinečná a zvláštní proměna.. Dá se vůbec pochopit?
A pak, tolikrát proměňovaná - která vlastně je ta, co nakonec bloudí...a hledá... že vše tak uteklo..
Naštěstí - na děti je možné si sáhnout..:)a děti dětí..
i když není to jen o tom...
Mužům se bloudí jen jednou, ztrácejí méně, mění se méně.. To snad není příkoří vůči nim, ale je to tak...
A pak chápej bloudění ženy..;)
(jsem se rozkecala, promiň :)
<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ach ouvej, muž nikdy nebude ženou... i kdyby stokrát chtěl - tam, uvnitř..


(mi růžová sluší, ale ne vše je nakonec růžové, jak jsme se rodily - do bílého, růžového s vaničkami, kde to čistě šplouchá a bezpečně, když ven už se muselo...
a to něžné pod vodopádem, je krásný obrázek... že tě chytit musí křehkostí a přesto už tam ty brady jsou schované, že jako ne vše je už růžové... že vodopád smývá pel (a zas ta voda, síla, divočina.. :)
Matka, když kojí... jak někdy to bolí, a jak místa, která byla líbána dřív jen mužem, teď .. to je přece tak jedinečná a zvláštní proměna.. Dá se vůbec pochopit?
A pak, tolikrát proměňovaná - která vlastně je ta, co nakonec bloudí...a hledá... že vše tak uteklo..
Naštěstí - na děti je možné si sáhnout..:)a děti dětí..
i když není to jen o tom...
Mužům se bloudí jen jednou, ztrácejí méně, mění se méně.. To snad není příkoří vůči nim, ale je to tak...
A pak chápej bloudění ženy..;)
(jsem se rozkecala, promiň :)
<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ach ouvej, muž nikdy nebude ženou... i kdyby stokrát chtěl - tam, uvnitř..


(mi růžová sluší, ale ne vše je nakonec růžové, jak jsme se rodily - do bílého, růžového s vaničkami, kde to čistě šplouchá a bezpečně, když ven už se muselo...
a to něžné pod vodopádem, je krásný obrázek... že tě chytit musí křehkostí a přesto už tam ty brady jsou schované, že jako ne vše je už růžové... že vodopád smývá pel (a zas ta voda, síla, divočina.. :)
Matka, když kojí... jak někdy to bolí, a jak místa, která byla líbána dřív jen mužem, teď .. to je přece tak jedinečná a zvláštní proměna.. Dá se vůbec pochopit?
A pak, tolikrát proměňovaná - která vlastně je ta, co nakonec bloudí...a hledá... že vše tak uteklo..
Naštěstí - na děti je možné si sáhnout..:)a děti dětí..
i když není to jen o tom...
Mužům se bloudí jen jednou, ztrácejí méně, mění se méně.. To snad není příkoří vůči nim, ale je to tak...
A pak chápej bloudění ženy..;)
(jsem se rozkecala, promiň :)
<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ach ouvej, muž nikdy nebude ženou... i kdyby stokrát chtěl - tam, uvnitř..


(mi růžová sluší, ale ne vše je nakonec růžové, jak jsme se rodily - do bílého, růžového s vaničkami, kde to čistě šplouchá a bezpečně, když ven už se muselo...
a to něžné pod vodopádem, je krásný obrázek... že tě chytit musí křehkostí a přesto už tam ty brady jsou schované, že jako ne vše je už růžové... že vodopád smývá pel (a zas ta voda, síla, divočina.. :)
Matka, když kojí... jak někdy to bolí, a jak místa, která byla líbána dřív jen mužem, teď .. to je přece tak jedinečná a zvláštní proměna.. Dá se vůbec pochopit?
A pak, tolikrát proměňovaná - která vlastně je ta, co nakonec bloudí...a hledá... že vše tak uteklo..
Naštěstí - na děti je možné si sáhnout..:)a děti dětí..
i když není to jen o tom...
Mužům se bloudí jen jednou, ztrácejí méně, mění se méně.. To snad není příkoří vůči nim, ale je to tak...
A pak chápej bloudění ženy..;)
(jsem se rozkecala, promiň :)
<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ach ouvej, muž nikdy nebude ženou... i kdyby stokrát chtěl - tam, uvnitř..


(mi růžová sluší, ale ne vše je nakonec růžové, jak jsme se rodily - do bílého, růžového s vaničkami, kde to čistě šplouchá a bezpečně, když ven už se muselo...
a to něžné pod vodopádem, je krásný obrázek... že tě chytit musí křehkostí a přesto už tam ty brady jsou schované, že jako ne vše je už růžové... že vodopád smývá pel (a zas ta voda, síla, divočina.. :)
Matka, když kojí... jak někdy to bolí, a jak místa, která byla líbána dřív jen mužem, teď .. to je přece tak jedinečná a zvláštní proměna.. Dá se vůbec pochopit?
A pak, tolikrát proměňovaná - která vlastně je ta, co nakonec bloudí...a hledá... že vše tak uteklo..
Naštěstí - na děti je možné si sáhnout..:)a děti dětí..
i když není to jen o tom...
Mužům se bloudí jen jednou, ztrácejí méně, mění se méně.. To snad není příkoří vůči nim, ale je to tak...
A pak chápej bloudění ženy..;)
(jsem se rozkecala, promiň :)
<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ach ouvej, muž nikdy nebude ženou... i kdyby stokrát chtěl - tam, uvnitř..


(mi růžová sluší, ale ne vše je nakonec růžové, jak jsme se rodily - do bílého, růžového s vaničkami, kde to čistě šplouchá a bezpečně, když ven už se muselo...
a to něžné pod vodopádem, je krásný obrázek... že tě chytit musí křehkostí a přesto už tam ty brady jsou schované, že jako ne vše je už růžové... že vodopád smývá pel (a zas ta voda, síla, divočina.. :)
Matka, když kojí... jak někdy to bolí, a jak místa, která byla líbána dřív jen mužem, teď .. to je přece tak jedinečná a zvláštní proměna.. Dá se vůbec pochopit?
A pak, tolikrát proměňovaná - která vlastně je ta, co nakonec bloudí...a hledá... že vše tak uteklo..
Naštěstí - na děti je možné si sáhnout..:)a děti dětí..
i když není to jen o tom...
Mužům se bloudí jen jednou, ztrácejí méně, mění se méně.. To snad není příkoří vůči nim, ale je to tak...
A pak chápej bloudění ženy..;)
(jsem se rozkecala, promiň :)
Body: 5
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Elyn> 

Ale přímo překrásně ses rozkecala.

 

Já ti moc, moc děkuji.

 

Je to o ženách - a pro ženy. Ale problém, proč to někdo z mužů necítí - není v tom, že by byl muž.

 

To je ten člobrda někde jinde přibržděný. To si tak pěkně listuje v příručkách a encyklopediích, a sto krát sto hrabáků po večerech louská - až se zapomene dívat.

 

:-)


<reagovat 
Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ehm, tak rozkecala a ještě naklonovala...:(
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Elyn> 

Kurnik - a jsme za blba obě. :-)

 

Tohle se stane nejdiskutovanějším dílkem v historii Totemu.


<reagovat 
 Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ouvej> :))ať si... já už jsem tenhle týden za tolik blbů, že být jím ještě jednou mi už nevadí...:))

No, jen ať, však je to o životě..;)
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Elyn> 

ale já myslím jen a jen kvůli tomu klonování - které se mi taky povedlo.

 

Jinak přece néééé.

 

:-)


<reagovat 
 Elyn (Občasný) - 27.2.2004 > ouvej> :)) já vím, pochopila jsem... Ale tento týden byl úrodný na nepříjemnosti a blbopocity, tak proto...;)
<reagovat 
Andulka (Občasný) - 28.2.2004 > Zajimavy, jak nekteri muzi podle svych zasah hodnoti materstvi...:-)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 28.2.2004 >

Teď mám fakt strach sem něco napsat, abych nebyla za blba i já. Ne kvůli názoru, za tím si stojím, ale kvůli technice, které nevěřím. Nechtěla bych tu být desetkrát. Zkusím mačkat entr opatrně. Tedy myš.

 

Poskládas ty obrázky moc hezky.

Řekněmež si to takle. Důležité je, abychom vším, čím jsme byly, byly rády.

A o tom si , myslím, my dvě nemusíme nic povídat.


Body: 5
<reagovat 
Vio (Občasný) - 27.2.2004 > S takovým existenciálním pocitem by se jistě dalo pracovat lépe. Popisnost a povrchovost už Ti vytknul Lyryk. Lze na tom najít jednu kladnou věc... postavení té popisnosti do protikladu s vnitřním prožitkem v pointě. Ale nevystačíš si s tím, aspoň ne tak, jak je to napsáno. Nehledě na to, že Ti to nevěřím, ale to už svým způsobem vytkla aJSha. Musela bys mít k dítěti/dětem (promiň, ale detaily neznám) opravdu mizivý vztah, pokud by Ti nepřípomínalo/y nejen, že si byla, ale že stále ještě jsi. Tím se ovšem nechci dopouštět jakéhokoliv hodnocení osob, ale poukazuju na logiku věci  Nad touto básní jásat nemohu...
Body: 3
<reagovat 
 ouvej (Občasný) - 27.2.2004 > Vio> 

Proč závažné téma pasovat do těžkých závažných forem?

 

A ta hluboce zakořeněná pověra - že prostě dítě spasí matku před pocitem, že snad ani nebyla? Kde jsi k ní přišel? Já jsem totiž ta žena - někde daleko za hranicí středního věku - a píšu o svých pocitech. Je mi dosti jedno, jestli jim právě ty věříš nebo ne. 

 

 

 


<reagovat 
 Naty (Občasný,Redaktor) - 28.2.2004 > Vio> 

Víš, ono tohle má jen zdánlivou souvislost s mateřstvím, ženstvím a pod.

Podle tvé rekce soudím, že už jsi dlouho neviděl, nějakou svojí fotku, jak ležíš, coby několika měsíční robě někde na kožešině, gauči, či trávě. Vlastně lhostejno kde.

Pokud se na ni podíváš, nepřijde ti zvláštní, absurdní, nebo alespoň trochu nevěrohodné, že jsi to opravdu ty?

A myslím, že nebudu daleko od pravdy, když budu předpokládat, že až ti bude třeba šedesát, a podíváš se na svoji maturitní fotku, tak tě přepadnou podobné pocity.

Odtud ta otázka, byla jsem vůbec?

Alespoň tak to chápu já. I když se to jmenuje život ženy. V tomhle život mužů zas není tak odlišný.


<reagovat 
hajka (Občasný) - 29.2.2004 >

Někdo si v tom něco najde, někdo ne

Díky za zase jednu "zobákorostlou", já jsem pro život, ne pro knihovny, filozofie...


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 1.3.2004 > nymfa je běsná :o)
tři brady jsou dobrý ;o)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter