Noc

Kolik tma skrývá štěstí?

Kolik lži a kolik pravdy?

Co všechno skrývá pod svými šaty?

Kdo ji rozebere, kdo jí porozumí?

Je mou přítelkyní,

Obejme mne a já zas ji.

Nemluví, přesto pronáší slova útěchy.

Líbá květy na dobrou noc,

Lidem víčka zavírá,

Probouzí Měsíc z jeho mdlob

A tichá vládne nálada.

Ať pohltí mne navždy,

Krásy temné noci!

Věky plné snů

A rozjímání.

Noc je zlá a noc je dobrá.

Jako černá a s ní bílá.

Je vždy stejná, přitom jiná.

Jednou temná, jindy světlá.