Jdu ulicí - všichni se smějí -
nikdy jsem nebyl ničím a teď
jsem ještě míň než to.
Déšť se snáší, vítr fouká,
někdo za mnou si brouká,
krok za krokem blíží se.
Ptáček přelétl po obloze,
všude smrad s hnusem v záloze,
kde to jsem?
Proč jde za mnou, touhle dírou,
nic nemám a nic nechci.
Něco z kapsi vytáhl,
blíží se, slyším ho.
Už je za mnou.

Ach, kde to jsem,
hlava mě bolí,
v tom sychravém ránu.
Co se stalo, kde mám věci?
Pane bože to snad ne přeci.