Rukavice rozkvetlých jabloní

bílá jezera dopisů.

Duhovky červených plášťů běží

stejně se stády ochočených koní

v prvních listech dubna

co obráží skvrny našich tváří.

Tvaruje kameny do podob

ztracených sítnic letokruhů.

Obrazy prachem ochozené

prvními kroky hříbat

v mokřinách dozrálých vín

těží odvrácené návraty

podzimních přihrádek paměti

z vylisovaných hroznů

co odplavují uschlé slzy

křídou z popsaných chodníků.