O dekadenci bychom mohli mluvit celé hodiny. Od časů Oscara Wildea mezi mládeží zdaleka nevymizel onen vágní cynismus, se kterým zavrhují pokrytecké šosáctví předešlých generací. Již Sokrates pronesl onen okřídlený výrok, že mládež je líná, miluje luxus a nectí předky. To lze s jistou dávkou generalizace prohlásit i o většině návštěvníků klubu Super top elite Music club, kde jsem shlédl show nazvanou Sexy kewl muzzic

Interiér klubu je popravdě řečeno okázale monumentální, když se však kolem půl deváté zaplnil elegantními mladými lidmi z pražských vyšších kruhů,  vznikl lacině líbivý konglomerát, až se téměř dalo mluvit o kýči. Upoutal mne například obří trůn na pódiu, ze kterého do publika nevrle shlížela jakási dost nevkusně oblečená ženština . Ještě na ni přijde řeč.

Čas před začátkem vystoupení Djky Rockbabe  jsem jako většina přítomných strávil nenucenou konverzací o nových  modelech BMW, ručních  zbraních  a análním sexu. Nabídku  zlevněného kokainu jsem ze studijních důvodů přijal. Vypadalo to tedy , že pokud trochu slevím se svých neúprosných esteticko – intelektuálních kritérií, mohl by se tento večer relativně vydařit.

Djka Rockbabe začala hrát před devátou hodinou. Nelze zrovna tvrdit, že by se její vystoupení  vyznačovalo obzvláštní pracností. V zásadě lze říci, že na gramofonu zhruba po půl hodině otáčela elpíčka s houpavým rockem.Parket se přesto brzy téměř  zaplnil tančícími dvojicemi.  Pro vysvětlení tohoto fenoménu je však třeba připomenout, že esencí , tedy jakousi podstatou tohoto večírku nebyl ani tak poslech kvalitní hudby, jako možnost  mezipohlavního setkávání, od kterého si my postmoderní samci slibujeme možnost uplatnění pro své nové modely BMW a znalosti análního sexu. Já osobně z důvodu svého pohrdání konzumem automobil nevlastním, ale pro lepší vyhlídky jsem si aspoň vzal svůj sváteční bílý oblek a na hlavě jsem si pomocí celé tuby gelu vytvořil vskutku svojský avantgardní účes.

Bohužel, a zde se již zvolna dostáváme k pointě mého příběhu, mi přes určité dílčí úspěchy nebylo souzeno stát se hlavní hvězdou večera. Asi v deset hodin využila již zmíněná nevkusná osoba, původně usazená na trůně, toho že si Djka Rockbabe někam odskočila  a s výrazem šílence se vrhla na gramofon, který na to symptomaticky zareagoval zakvílením. Celý sál ztrnul a všichni jsme s napětím očekávali věci příští. Jedna z číšnic se pokusila odvrátit další ničení gramofonu lahví minerální vody na účet podniku, což se však ukázalo jako chyba. Odpovědí byl totiž  hrozivý výkřik

„ Madony uzený!!“, po které  útočnice vší silou vrhla zmíněnou plnou láhev do publika. Od několika hlav se odrazila až ke mně , a tak jsem  v úmyslu zabránit dalším zraněním využil svou zkušenost baseballového chytače a efektním vymrštěním paže ji lapil. Se zájmem jsem si  pak prohlížel krvavé skvrny na etiketě, takže jsem si ani nevšiml, jak se ke mně ona osoba blíží.  Zrovna jsem si nabral trochu té minerálky do úst, když se těsně vedle mě  hromovým hlasem ozvalo:“ Gív mí sam lájf!“ Ano, přiznávám že to nebylo v intencích zachování primární integrity, avšak sekundární šok způsobil mou náhlou neschopnost udržet onu kapalinu v ústech, takže došlo k tomu , že jsem se otočil a vyprskl kapalinu přímo jí do obličeje. Přišlo mi to samotnému poněkud faux pas, chystal jsem se k omluvě, i když si slečna v zásadě za svůj výstup určité jemné pokárání zřejmě zasloužila. Ona však zničeho nic odněkud vytáhla lavor a ponořila si do něj obličej. Tím jsem považoval celou věc za vyřízenou. Ona však předstoupila přede mne a začala máchat rukama, přičemž se však divně kroutila a pomalu si lehala na záda. Zároveň se na mě usmívala, takže jsem se k ní sklonil, abych prohodil několik galantních slov. Řekl jsem tedy: „ Slečno, já doufám že jste si neublížila. Já se vám omlouvám za to poprskání, to si nemyslete, to já normálně nedělám. A vy jste také z Prahy? Chodíte sem často?“ Dál jsem již nepokračoval, protože mě vyrušil hustý fialový dým, který se té dívce linul z celého těla a páchl po prošlém kaviáru. Za chvíli už přes něj ani nebylo vidět, takže akce Sexy kewl muzzic bohužel musela být předčasně ukončena.  Šel jsem pak domů s těžkou hlavou, to víte, na transcendentální fenomén člověk nenarazí každý den.