|
Komští pasáci sobů
Jun-Jaga, Ajan-Jaga
Jun-Šor, Chámer-Ju
vidí barvy
Kavyl na pastvinách
má pro ně
na tisíc odstínů zelené
žluté, někdy ty barvy
nebe pohltí, slyšela jsem
že stepi jsou potom
jak řeka modré. Tohle bych
opravdu chtěla vidět.
Já, dcera, žena, dítě
(za zády potměšilé dvojče)
připlétám si nitky barevné
do copů, když je češu,
protože potom nikdo lépe
nezatančí tance
při tlučení mála, nikdo více
nenačeše do polštářů chlupů z vlka
nikdo lépe nenačechrá
deku kolem těla. Nikdo více
písní nezná, když už spánek
nepřichází, nikdo lépe
neumí už
pečovat o sobí stáda
nežli žena
barvoslepá
pasáka Jun-Jaga.
|
