umletá zrnka kávy sprchují se v páře
milenci suplující za hvězdáře
putují nebem
možná sní
nad obrazem Michalangela
či sklíčkem z meopty
měsíc co kutálí se po obloze
pár mincí v kanálové strouze
opilí úmělci
a ulízaní kněží
s kterými Kristus jistě nevečeří
odhodal jsem se a říc chtěl do vět
dřív než z baru si ten pán tě odved
slizoun hnusný
pohraje si s hračkou
omotal tě kravatou a zblbnul kalkulačkou
někde s rozedněním vyjedou popeláři
dá ti trochu vaty a řekne ať se daří
nahořklé slova a samé výmysly
do pekla sesta dlážděná
dobrými úmysly
|