Život

podává mi prst

a vede mě bosou

po střepinové pláži

- trp, šeptají vlny.

Z lastur

lesklých jak benátská zrcadla

učím se znovu číst

sama o sobě

- trp, šeptá nitro.

Mám předepsané

všechny stupně naděje

víry

zklamání

sháním recept

ve svém svědomitém podsvětí

- trp, šeptá srdce.

V pavilonu "nepoučitelných"

konejší mě jen zamřížovaná obloha

a noc okysličená věčností

- trp, šeptají tíživé sny.

Jedu vražedným tempem na plnometru

prohlížím živé rány

které prý se zahojí před očima

(snad ne tohoto zaslepeného světa?)

- trp, šeptají všichni okolo.

Vodnatá touha usychá

živote, proč tak pálíš...

upaluješ...?

A přidušený smích

už jen málo přislazuje hořkost

z každého dne

který nakousneme...

- trp, šeptá každý den.