Channeling umožňuje mít kvalitního gurua 24 hodin každý den, aby nám mohl dobře poradit, což je pro rozvoj osobnosti velmi důležité. Přesto je zájem o výuku velmi malý již mnoho let. U zájemců i začátečníků se vyskytuje překvapující množství iracionálních obav a strachů zejména když se pak v sobě ozývá něco, co není od jeho známých emocí či myšlenek a je to nepředstavitelně dobře informované.

Nejlépe je jim vysvětlit, že channeling vlastně také dělají, byť nedokonale. Když mají problém, radí se se svými myšlenkami. Když si nejsou jisti, obrátí se na svědomí. Ti vnímavější i na intuici a to je už channeling. Jen mít vždy stoprocentní jistotu, že je to ona. Jsou ovšem ještě vyšší Já, zejména Nadjá a božské Já, ke kterým je díky channelingu přístup.

Channeling na rozdíl od mystiky vlastně není nic silného, ohromujícího. Jsou to jen slova, sice velmi kvalitní informace, ale nikoliv silné a naléhavé mystické pocity a vize. Jsou lidé, kteří se to sami naučí. Přesto je lépe, když se zájemci vybírají, ne každý by to měl dělat.

Je velkou psychickou pomocí, když díky komunikaci se silami řídící osud člověk ví, že jde optimálně jak má a že život má opravdu smysl. A že ateizmus je naivní iluzí o touze po jednoduchosti.

Není pak potřeba hledat v bibli jak je třeba jednat, ale ptát se vyššího Já. Osud s ním už nemusí hovořit často bolestivými událostmi. Stačí často jen slova aby pochopil, co je potřeba.

Jediným problémem je opravdu a dlouhodobě chtít. Začátečníci se však často lekají Vševědoucnosti, i toho, že do nich někdo vidí. Channeling vlastně odděluje skutečnou duchovnost od duchovního egoismu, kde si každý vše vykládá podle svého názoru. Skutečnost bývá jiná, než naše názory. Bude bohužel trvat ještě dlouho, než naše civilizace vyspěje natolik, že se channeling bude učit v základní škole.