Teď někde padá hvězda

svou tenkou čarou

jak poslední špendlík

za který koupím podzim.

Racek setmění

přivádí bezpečně tmu

skrz oheň

klove do očí.

Jsem střážcem veškerého ticha

náleží mi i křídla dravců

v tak krátké noci

 a ráno si všechny mé poklady

ukradne zase zpět.

Jsem dost slabý

na místo poezie

výkřik do tmy srpna

uvázán za hrdlo

ozvěny tmy.