Mám začít vážně či nevážně?
No, bydlím teď sám, teda převážně,
a docela mně to baví
jak staré přísloví praví
měl bych se chovat odvážně.
Těm totiž přeje štěstí,
tak doufám že schytám pěstí,
sedmička vpravo nahoře potřebuje,
vymlátit, odstranit z dračí sluje
rozhodnout musím se na rozcestí.
Ale dám tomu ještě nějaký pátek,
než-li budu mít od piv zátek,
třista-pět-a-šedesát,
dám svému životu pevný řád,
a sundám si z očí černý šátek.
Můj nový život mi zkrátka chutná,
obranná reakce sem tam nutná,
a občas přejdu do útoku,
horní hranice sedm roků,
někdy veselá, někdy smutná.
Taková bývá moje nálada,
systém zas dýchá mi na záda,
když dávám vale předsudkům
a psychiatrickým posudkům
můj nový život - v ráji bez hada.
|