Mám začít vážně či nevážně?

No, bydlím teď sám, teda převážně,

a docela mně to baví

jak staré přísloví praví

měl bych se chovat odvážně.

Těm totiž přeje štěstí,

tak doufám že schytám pěstí,

sedmička vpravo nahoře potřebuje,

vymlátit, odstranit z dračí sluje

rozhodnout musím se na rozcestí. 

Ale dám tomu ještě nějaký pátek,

než-li budu mít od piv zátek,

třista-pět-a-šedesát,

dám svému životu pevný řád,

a sundám si z očí černý šátek.

Můj nový život mi zkrátka chutná,

obranná reakce sem tam nutná,

a občas přejdu do útoku,

horní hranice sedm roků,

někdy veselá, někdy smutná.

Taková bývá moje nálada,

systém zas dýchá mi na záda,

když dávám vale předsudkům

a psychiatrickým posudkům

můj nový život - v ráji bez hada.