jelen (Občasný)

To je snad hiphop, ci co. Mas tam evidentne silny momenty. Radim Ti uces to a promaz, ucinek se znasobi.

Rambonaut (Občasný)

Já bez rozpaků:))))

Osoba (Občasný)

Ztotoznuji se. To, co nejvic nesnasim je pripominka "zapracuj na tom, proskrtej a bude to lepsi." Tak se nepise. Tak vznikaj veci, co se mozna daj stravit, maj u nekoho uspech ale do dusledku jsou mnohdy o hovne, pardon.

Nekdo tak dokaze pracovat, proc ne, ale preferuji prirozenost.

Tvuj vytvor je rozhodne pusobivy

Jannis (Občasný)

Souhlas souhlas souhlas... Toť i můj názor.

K básni. Nebudu tedy říkat, co by s ní chtělo udělat- takže- Je naprosto nesoudržná- nesporně silné momenty se tříští o nehomogenitu zpracování, zvláštní způsob opakování některách slov, či frází, v kterém jsem ale nenašel význam, mě taktéž spíše zatěžuje. Stejně tak i velké množství "hluchých " slov. Mnoho momentů je silných, dost expresivních, ale jako celek u mne neobstál:(

Lei (Občasný)

o lpění na formě nebyla řeč, tak nejni třeba to zdůrazňovat. co se týče forem, asi těžko někdo kdy vynalezne nějakou novou, stačí se podívat na posledních 3 tisíce let, a bude nám jasno, co asi novýho můžem vynalézt. ostatně, jelen to naspsal skutečně dobře - ať už pojímáme formu jakkoliv: v díle můžou bejt dobrý momenty, ale když je ruší, případně přehluší jalovina, nevyniknou. ale to je právě ten vývoj, o kterým píšeš - až teprve čřasem zjistíš, že je třeba spoustu věcí vyhodit, aby to nebyk výlev. proškrtání ostatně je právě vývojem, že si uvědomíme, že ne všechno, co z nás vypadne, se hodí na "papír".

jelen (Občasný)

Odpovím historkou. Nejspíš nevíš, kde leží obec Nejdek, na tom nesejde, stačí, že je to v Krušnejch horách. Na samotě za obcí bydlel chlápek, kterej se důkladně seznamoval s platností známý pravdy, že neštěstí nechodí samo. Série úmrtí v rodině, trosky životních plánů. Krušný hory maj v sobě zvláštní drsnou melancholii, pokroucené, houbou napadený jeřáby podél cest v široce rozevřených údolích a na březích potoků s rezavou, rašelinnou vodou. Nějakýho půl kiláku od domku, ve kterym výše zmíněnej bydlel, byl velikej buk, ke kterýmu on chodíval procházkou a pod kterým přemítal po ranách osudu, alespoň tak jsem to slyšel. Byl pod ním velkej kámen, na kterej, když si člověk sedl, tak viděl na stráň porostlou kyselou trávou-smilkou. Po jedný, obzvlášť bolestivý ráně se zase vydal k buku, ale zjistil, že do něj práskl blesk a zbylo z něj jen roztřepený torzo. Vzal teda sekerku a tou vysekal do toho torza tvář Krušnohora, tichého svědka těžkýho života obyvatel Krušnejch hor. Trvalo mu to jistě dost dlouho, bukový dřevo je tvrdý. Asi u toho dost přemejšlel, obdivoval jsem, jak málo materiálu vlastně odstranil, chytře využíval boulí a puklin ve dřevě, uzlovitejch kořenů. K tý soše choděj Nejdečaci na nedělní vycházky, běda tomu kdo by jí poškodil. Možná je to v křivce úst, v nakrčení obočí, ale v tý tváři je něco, čemu porozumí každej, kdo zná a má rád Krušný hory, je tam něco o tý kráse, melancholický a drsný.

Krušnohor je autentický? Protože

a) tesal ho "lidovej umělec"

b) impulsem pro jeho vytvoření byla opravdová bolest

c) protože vychází z autentickýho tvaru buku

Není? Protože

a) netesal sousoší, "jsem nešťastný a zoufalý", ale Krušnohora

b) nejednal přímo pod vlivem afektu

c) nedělal to jako umění, ale ale jako odreagování, takže je to něco jako modelářství

V případě, že by okamžitě po oné nešťastné události vyběhl do deště se sekerou v ruce a v bezmocném zoufalství se vrhl na mlčící kmen a sekal do něj jako šílený, dokud by mu topůrko umatlané krví z rozedřených puchýřů nevypadlo z rukou.

Byl by vzniklý útvar autentický? Protože

a) by vznikl v afektu

b) při jeho vzniku autor pociťoval bolest

c) autor se nedal spoutat formou

d) autor se nedal ovlivnit tvarem kmenu

d) útvar by byl přímým obrazem jeho zoufalství a ne zdánlivě indiferentní tváře

Nebo by se jednalo jen o vandalismus omluvitelný osobním stavem??

a) protože by to nic nepředstavovalo

b) protože by se jednalo o doklad a ne o zobrazení