Agnus Dei

 

     vlčím

Dies irae, dies illa,
Solvet saeclum in favilla,
Teste David cum Sibylla.

hnětou mne svou špínou pěsti
tresty a tresti
               líčidel vrytých pod bolestí
na rtech jež krví mlčí         Pane
bez bázně jsou         a nejsou
                    neslýchané

Quantus tremor est futurus,
Quando judex est venturus,
Cuncta stricte discussurus.

                 na věčnost řádně bych chtěl
sevřít si ústa tichem                 a nelze mi
                    bez váhání      kam Tys šel       
Otče                       svých jmen     
  když zvukem sám jsi    bez chvění

Tuba mirum spargens sonum
Per sepulchra regionum
Coget omnes ante thronum.

     až budu časem bez-branný
vydán Jí    Pravdě      před sebou
                               sám
nevydám     jako dnes
                         nevydám  
němotou z duše       co můj chrám
a štít             křik v němž uctívám                   
    když zevnitř dech kříž svíjí
a člověk je nahý         tmou

                      touhou žít

Quid sum miser tunc dicturus
Quem patronum rogaturus
Cum vix iustus sit securus?

kudy
   kam mé srdce bije

Recordare, Jesu pie...

 

(6. 3. 2003)