Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 25.11.
Kateřina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
(pred)vanocni psani
Autor: cirrat (Občasný) - publikováno 24.12.2004 (16:41:28)
Vanoce, Vanoce. Zacinam se jich pomalu ale jiste desit - kazdy rok ma o neco vetsi grady nez ten predchozi. A vubec, za poslednich pul roku se mi toho prihodilo tolik, ze si kolikrat rikam ja sepsat denik, tak se prodava jedine tak v oddeleni fantasy (ne ze by mi to vadilo - ja fantasy muzu :).
Ale tyhle zacinaji byt fakt super. V nedeli devatenactyho jsem dorazila do Bazileje s tim, ze jsme tu s kolegama meli party - prave svycarske fondue. Tesila jsem se, ale bylo v tom tolik alkoholu, ze se to zrat nedalo. Pondeli probehlo ve znameni zmatku ("Hod mi to sem - ne radsi sem - nebo tamhle!") a pozde v noci se mymu milackovi udelalo fest blbe. Proste pohoda. On bez kreditu, ja bez kreditu, bydlime ve Francii, mestecko Huningue, neznam tam ani nohu, pevnou linku - samozrejme - nevlastnime. (Kdyby se nekomu chtelo, mrknete na mapu - Z Bazileje do Francie je to co by sutrem dohodil a zbytek dosel pesky).
Rano se mi povedlo chytit na SMSce Kaju, co za nej tenhle tyden vlastne zaskakuju. Prijel, zkouknul mi Rolfa, ktery v tu chvili pripominal hromadku nestesti, pokecali jsme a domluvili se, ze mi bude co chvili volat. Mezitim jsme si popredavali flasku s coca-colou.
K veceru se Rolf zmatoril (proste nevedel pres den chvilema kterou stranou se ma k tomu hajzlu otocit) a zdalo se, ze si Vanoce uz vybraly svou dan. Ha ha ha.
Druhy den jsme si notovali, jaka je to pohoda, ze to asi nebylo nakazlivy, protoze jsem v pohode, kdyz tu najednou zacala litacka. Priznam se, uz jsem mela hodne kocovin, ale takhle blbe mi jeste nebylo... Vecer uz jsem akorat lezela v kanclu za stolem na zemi a pro zmenu lital na wc a zpet Karel - pili jsme ze stejny flasky, vzpominate? A to mel pred sebou jeste streku z Bazileje do Plzne. Jenom tak asi 600 kilometru...
Druhy den jsem mu volala a Kaja povida:
"Dojel jsem k Freiburgu, tam to na mne prislo. Zastavil jsem, zamotal jsem se do vsech bund co jsem tam mel, lehl jsem si na zadni sedadlo a spal jsem ctyri hodky. Obcas jsem jenom otevrel dvere a blil ven. Pak jsem zas ridil skoro az k hranicim, tam se situace opakovala. Do Plzne jsem misto v sest rano dojel v jednu odpoledne, dostal jsem od rodicu prasek na zaludek, sklenici vody a pak jsem spal jako zabitej, ani ty telefony me nevzbudily." Dalsi vanocni obet.
Ten samej vecer, predtim nez odjel, me Kaja hodil domu, protoze Rolf se chtel jeste zdrzet v praci. Dum, ve kterym bydlime, je panelak na francouzskej zpusob. A uz dole u vchodu to zacalo vypadat divne: vsude voda, v mezaninu v druhym patre vymlaceny sklo z okna, ve tretim patre, kde bydlime, vody na podlaze tak pet centimetru nejmin. Otevru dvere do bytu - tech pet centaku bylo i uvnitr. Nastesti jenom u vchodu. Takze rychle hlavu do misy, pak vzit mop a misto odpocinku a rekonvalescence vytirat a susit. Kdyz bylo hotovo, prastila jsem sebou na postel - na matraci na zemi. S-P-L-O-U-C-H!
Voda vodenka zakerne prosakla podel rohu za skrinkou (jedinou, kterou Rolf v garsonce ma) a vsakla se hezky poradne do matrace. To uz jsem nevydrzela a poslala jsem milackovi posledni SMSku, na kterou mi stacil kredit. Nastesti prijel takrka okamzite, zahajili jsme susici proces a pak jsme prespali stejne v praci.
Vcera jsme se o prestavce byli mrknout doma. Cestou padaly fory jako: "tedka uz to zamrzlo, tak si vezmeme brusle, ne?"
Nastesti nezamrzlo. Zapnuli jsme topitko, posbirali namoceny veci s sebou do prace - mame tam pracku - a Rolf dostal spasny napad:
"Nejnacucanejsi je ten povlak na matraci - matrace sama je kus molitanu a prostor s pruzinama uprostred. Tak to stahnem, vyperem, hodime to do susicky a pak bude pohoda."
Tak jo. Jak rekl, tak se stalo. V pul jedny v noci se ta mrcha hnusna tezka konecne dosusila. Prijdeme domu a... Rolf ten povlak dal prat na 60°C. Srazil se. Tak jsme na milou (stale ponekud, ehm, provlhlou) matraci natahli ponekud, ehm, provlhle prosteradlo a slo se spat.
Dneska me pro jistotu jeste ceka vanocni prezentace u jeho rodicu, kteri se o me existenci dozvedeli pred tydnem...
Takze, doufam, ze jste se dobre pobavili, ja ted, kdyz to pisu, se uz bavim taky. Preju krasny Vanoce, at ten Jezich poradne jezi a kresnej rok 2005. A zadny malery - a kdyz uz, tak je aspon napiste...


Poznámky k tomuto příspěvku
Emmet_RAY (Stálý) - 24.12.2004 > já bych se i pobavil, kdybych to nečetl o přestávce mezi lítáním na záchod.. ;-)

:-(
<reagovat 
cirrat (Občasný) - 26.12.2004 > Tak hodne stesti... :-)
<reagovat 
BlueSky (Občasný) - 27.12.2004 >

Se omlouvám, ale já se moc nebavila, vyprávění typu přišel, najedl se, napil, opil, vyblil, zvhlnul, usušil.....ale proti gustu..

Taky přeju pěknej novej rok


<reagovat 
 cirrat (Občasný) - 29.12.2004 > BlueSky> V klidu. Me spis slo o tu ironii, ze Vanoce maji bejt svatky klidu a miru a pritom se kvuliva vsudypritomnymu stresu dejou takovyhle veci.
<reagovat 
maxima gali (Občasný) - 25.10.2006 >

tak som rozmyšľala, keď som bola na výlete v Hřensku a pojedli sme tam pokazený puding a tri kočky sme celú cestu popri riečke skákali do kríkov (prehnalo nás z konca, čo sa volá riť), ako to vyrdžali ľudia, čo išli niekde medzi ľudí

 

celá skupinka sme sa večer zišli v nazelenalej farbe

tým v autobusoch a kadetade som fakt nezávidela, to muselo byť hrozné

približne, ako to píšeš

 

ten denník fantasy - časom ti dôjde, že všetci, ale úplne všetci, by mali zaujímavý denník, keby otvorene písali čo a ako - niet nudného života a ešte aj ten zahrabaný má do seba, či už pernamentný strach, proste zaujímavý jedinečný pohľad na vec

to, že človek hodnotí svoj život ako nudný, je len jeho pohľad, nie pravda

/mám kamarátku, čo sa jej vidí jej život totál nezaujímavý a ja ho vidím tri krát zaujímavejší od môjho - vec pohľadu - ovšem musí sa trafiť do čitateľa, nie všetkých baví to isté/

 

 


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter