|
|
|
| |
Slíbila jsem některým z vás, že objasním techniku linorytu, tak tady to je:
„Tisk z výšky, provádí se na štoček z korkového linolea dutými rýtky. Tento materiál byl vyvinut kolem roku 1860 a většinou se používá jako podlahová krytina. Oproti dřevu má linoleum výhodu, že se jednodušeji zpracovává – je měkčí a nemá vláknoví. Nicméně je tím omezena jemnost linií.“
Prostě na kus lina si namalujete tuží negativ a rydélky vyrýváte místa, která mají být bílá. U vícebarevného linorytu musíte víc přemýšlet. Nebo mít více matric. Já jsem to celé dělala z jedné matrice tak, že jsem každou barvu postupně vyrývala. Tzn. Vyrýt jednu barvu, pak natisknout na papír. Vyrýt druhou a natisknout na předchozí barvu. Chce to pracovat přesně. Atd. podle počtu barev. Poslední je většinou černá. Nevýhodou je, že máte jen tolik obrázků, kolik potisknete papírů při první barvě. Výsledná matrice se už pak hodí jen pro černobílý tisk.
Linoryt není určen pro jemnou grafiku, ve srovnání třeba s mědirytem, který je svou jemností roven kresbě tužkou, či perem.
|
|
|