|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Jeden filmový záběr ze života Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 1.2.2005 (08:41:34)
|
| |
Teď živě vstup, ticho za kamerou:
kamery nosaté, kamery
ušaté divně se ptají:
kdopak tě nanosil
čí voli vypili
kteří páni
veselí kumpáni
sežrali, sežrali tě?
a ty odpovíš, že pchá
já nic, já muzikant
já plachá, přeplachá
že dávno, pradávno
na krchově pospolu
ve sporu i v lásce
jsme zakopáni
a že dříve to byl věčně
čenich vnořený
v nějaké slávě
dnes brčko k dýchání
není už k sehnání
topím se, páni, topím
když jak na jatka
po částech honím
louhovat v lázni
brzlík a krejzlík
ledvinky osrdí
jakobych pořád doufala
v barvotiskový zázrak
a vzadu plakali
že ten pach nejde smejt
mejdlíčkem z vlaku
který jede
bez cílové zastávky
tak dlouhý
předlouhý | |
|
|