Běžíme bez dechu,

jako běžci maratonští.

Pomalu polykáme míle,

osamělí, na klikaté trati.

Slepě doufám

do poslední chvíle.

Neni koho ztratit.

Drží nás naděje

-kousek nad hladinou

a skutky černobílé

jak slepci s hůlkou bloudí.

Tápou nadosah.

Neschopní nás soudit.

A my stále běžíme

a mraky nad krajinou

bez přestání

na víčka se vinou...

Tápou na dosah

u vysněného cíle.