Jsem unavený

život zkouším

jen tak

jako mixér

na dobírku

jsem unavený

sám sebou

člověkem od hlavy

k patě

ucválaným

honbou

za přikrývkou

hlavy

obézní

nateklé

přebytkem

starostí a přání

jak to tak u nenapravitelných

prosebníků bývá

jsem unavený

co víc

nevidím na krok

v téhle zimě

v téhle noci

co zapomněla světlo

a nutí mě

chodit

sem tam

v tmě je levnější

být slepý

a vědět

že je to stejně všechno jedno

protože slepým krokům

nejde hrát žádným

vnějším světlem

pěkně do noty

jsem unavený

jak já jsem jen unavený

bloudím dumám

ztrátu

ano! ztrátu

holou ztrátu

v holém bytu

s holým starcem

s holou břitvou

takovou vyhlídku nalézám

jsem unavený

nikdo nepřijde

nezazvoní

neotevře

odemčené dveře

zůstanu

napořád

sám

unavený

budu pozorovat drozdy

volání že nastane

jednou den

ozve se hlas

a přijde

někdo

ke mně

nebo mám už zas ty své vidiny?

asi ano

nemám na výběr

jsem unavený

budu unavený

nepřestajně

odsuzován

k umžourání

unavený...

končím

ano

takový jsem

unavený