|
|
|
Ptačí let Autor: origo (Občasný) - publikováno 9.9.2000 (00:04:06), v časopise 12.9.2000
|
| |
Pršelo a já k obloze vzhlédla,
bych viděla nebesa prolitá slzami,
však to, co jsem viděla, to, co jsem shlédla
to bylo neštěstí kroužící nad námi.
Já spatřila splašené hejno ptáků,
těch figurek, které se před lidmi skryjí,
kterak křídly nehladí ramena mraků,
však hlavami do oken bijí.
Ač lidé spěchali odnikud nikam,
já stála v tom davu bez lidu.
Všichni se divili, na co tu čekám.
Já čekala na ptačí svobodu.
I když ptáci létat mohou,
přesto se mezi lidmi ztrácí.
Plni strachu v bludišti budov tonou.
Ať svobodní jsou alespoň ptáci
|
|
|