Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Podáváme si ruce
Autor: František Vyrut (Stálý) - publikováno 12.10.2017 (09:24:47)
Každý den chodí stejnou trasu. Narážím na stejné lidi, konstatuje. Zdravíme se na blízko i na dálku. Skoro se dotýkáme pohledy, úsměvy, kabáty svými a kolemjdoucích. Naše Já se ocitne ve vzduchu, zamává ostatním, opatrně snese sebe na zem, otře špičky bot od jednodenních zážitků, zařve silným vnitřním hlasem, aby šli všichni do pr----, a pokračuje v cestě. Za rohem čeká překvapení v podobě vlastní ekonomiky, umírající a vzkvétající podle termínů výplat, složenek, vracení prašulí a jejich půjčování do věčnosti. V půli cesty parkem se tiše ukloní přírodě, světu a sobě. A již se vyčerpaný ocitá na malém náměstí, kde mu všichni předloží účet za jeho smrt a jejich narození. Maně stiskne v kapse krabičku s prázdným obsahem pro štěstí. Náhle zpozoruje zástup navlas stejných lidí. Zhlížejí se v obrovském zrcadle, olizují plochu, ta se jeví na první pohled vyleštěná, na druhý matná a třetí jí dodává punc sebejistoty. Všichni se svěřují s rozměry stejného života, ukazují na kousek svého místa v zrcadle i za ním a jsou spokojeni, zvláště s matným povrchem. Pouze u dvou z nich se liší jemně namíchané barvy, které činí tento pohled jasnějším a zářivějším. Rozloučí se s nimi obvyklou rychlostí a jde dále. // Při loučení prohodí stejné věty, dbaje přísně na to, aby se staly frázemi. Přitom pokukuje po domech, tajně je sleduje od přízemí po střechu a zpět, hovoří s nimi svým jazykem, gesty, natočením ve vhodném směru, odpovídajícím rychlosti denních událostí. Neustálým podupáváním v sobě vyvolává ozvěny dávno zašlých hovorů. Navozením pocitu chladu v něm vše kráčí k bodu bez možnosti návratu. V příští vteřině ková doběla rozpálený fráze do větší jemnosti, nabubřelosti a prázdnoty. O polední pauze opakuje v abecedním pořadí vše, co rychle nabyl. Krátce stane před věžákem, ale bojí se vzhlédnout vzhůru z důvodů hypertenze, závratě, denní faty morgany a počínající deskripce myšlení. // Jeho srdce se najednou vzchopí, stane na čtyřech, začne se kolem rozhlížet, zvědavě pomrkává, mění směr pohledu, který doplňuje tanečními kreacemi, nasazuje brýle všech barev, nejčastěji černé a růžové, a natahuje ruce ke stisku. Vítězí levá, od srdce. Šeptá, že se k nikomu neobrací zády, vlastník srdíčka toto potvrzuje. Vyndá je, položí na zlatou misku a ono se vždy natočí ke všem svým srdcem. Zatleskají mu, objímají oba a připíjejí šampaňským. Nakonec jde poutník od jednoho ke druhému a vřele, s důrazem na stisk, pohled, letmý dotek, opětovný pohled, plaché objetí jim znovu a znovu podává ruku. // Na ulici vykřikuje svůj sen o přátelství bez přívlastků a budoucnosti se zpěvy Sirén. Vyskočí na piedestal, ustrne v pohybech a ústa kážou o duchu Krásy, se kterým vede vyčerpávající dialog. Při seskoku nezapomene na padák s následným uschováním v parku u paty nejvyššího stromu. Nezapomene si odplivnout při pohledu na pána venčícího psa a dvě procházející ženy. V dalším okamžiku vklíní mezi sebe a ostatní dubové poleno, přes které jim podává ruku. V koutu parku otevírá stánek s nápisem Přijmu všechny na dobu neurčitou a při plazení vpřed podává se střídavou frekvencí pravou a levou ruku, častěji levou. Za ústupu se frekvence zdvojnásobuje. Nakonec se vyčerpaný zhroutí do sebe a za zpěvu zvonů, cinkotu rolniček a hřmotu všeho a všech šeptá: podali jsme si ruce.

Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář s!b - 12.10.2017 > nějaký body a déčka dostaneš, jako vždycky, ovšem těžko smysluplný a odůvodnitelný. ale třeba ti přece jen někdo rozumí. třeba jen jeden a - třeba ten jeden správnej. kdo ví...
<reagovat 
 František Vyrut (Stálý) - 12.10.2017 > čtenář> O body a déčka tak nejde, líbí se mi vyprávět, popisovat v části próz tyhle lidi, zvláštní, trochu podivíny, donkichoty. Díky za poznámku a zdravím. Franta.
<reagovat 
Li-po (Občasný) - 12.10.2017 > :)
Body: 5
<reagovat 
 František Vyrut (Stálý) - 12.10.2017 > Li-po> Díky za povšimnutí a zdravím. Franta.
<reagovat 
mystikus (Občasný) - 20.11.2017 > jo tak (nepobavilo)
Body: 1
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter