|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Vyznal jsem kdysi lásku,
to bylo dávno, určitě
někdy v patnácti,mladém láskou stáří,
míval jsem sny a z nich přece tě
otevřel, skříňku prachu a v ní tisíce tváří
podoby, jež tváří se zakletě.
Však zakleta není, jen tak se tváří,
přispěchá, obejde ze všech stran,
nenávidím, miluji s její svatozáří.
Nemohu jinak, ona je můj pán,
chvějící se tělo, ruce, víčka,
srdce rozběhlo se, zrak dokořán,
chci plakat, křičet, pohřbít andělíčka,
zařvat: ať zemře tento sen,
ne, zemřu já - ona v nebi mě zhýčká.
|
|
|