Někde mezi ranní

a popolední kávou pochopil,

že nikdy nepochopí

a tak nebude mít tu svou

zaprděnou jistotu

stabilních hodnot uklizenýho bytu,

(přehlednost všude nadevše!)

uklizenýho vztahu (tzn.hlavně

ne moc emocí - to pak přestává být přehledno

a dokonce to někdy i bolí!).

Dopil svou kávovou

náhražku,

ohlédl se smutně

jen za rozestlanou postelí

a pak si vzal ten lístek na Sibiř,

co jsem mu koupila

za poslední peníze.