Jó pěkný odpoledne to bylo. Jó pěkný. Sice trošku krápalo, čerta chlupatýho, ale i to se v červenci postává. Počasí bylo vůbec takové hravé, veselé, jakoby mi některé rozpustilejší kapky chtěly napadaly do kafe. Ale co do kafe, buďme rozumbradní, protože lhát se nemá, a kdo lže, je roztrhaný popleta. Na stole se mi tetelilo Géčko, přítelkyně (menší než já) sosala menší Géčko, a měli jsme docela potulenou pohodu. Kousek dál od hospody, za okny - pořád ještě v areálu penzionu Bráník - se honily vlašťovky a rvaly se o housenku. Ta poslední věta je tu jenom tak pro dokreslení atmosféry, vím, že je to na nějaký poetický psaní dost málo, ale mý "básnický" střevo už nic poetičtějšího než zvířátka není schopno docukrovat. Třeba se to ještě nějak rozjede.

Tak jsme tam seděli - poslední den naší dovolené - už jsme byli trošku namožení, však víte jak to myslím - a bavili jsme se sledováním podivínů a plácáním much po zádech. Mouchy pěkně přízemní, masité, vypasené ovečky, které postrádají stádo - odlupovaly se od zdí a padaly se vyspat. Podivínů bylo poměrně nepočítaně - na ten suchopár, co v jejich řadách vládl v posledních dnech. Dneska to byli dva "páni" ve flanelových košilích - asi proto, že bylo "málo teplo" a polívka tolik nehřála. Na takových lidech se pozná, co a komu dělají ve svém volném čase. A pak dvě slovenky, taky podezřele navlečené, asi aby se nerozplynuly, nebo aby je "v českej hospodě" někdo neukous. A družné byly, jako pravé družky. Ale tohle není moc zajímavý, protože to zajímavý se začalo dát tak kolem třetí, když už byly polévky dosrkány, jídlo pojezeno a pivo usazeno. Začalo to vrznutím dveří. Do dveří se kdosi vkradl jako tichý stín. Výraz napůl snědeného soba, který svou smrtí prostestoval proti vymýcení tunder. Byl to takový ten výraz "spása je na dosah" se špetkou "vůbec nevím, o co tady kráčí". Takovej ten trouba dudák, který je pro smích svých vrstevníků, mladý, kratkovlasý, docela vysoký, tumpachový dřevo. A šinul si to rovnou k nám. "Hele vy jste tu na tu přednášku?" Nad obočím mu vyrašilo mohutné zasvěcení. "No to né" vysvětlil jsem mu mile, a podíval se významně na svou spolusedící. Kamarád se trošku zklamaně odšoural vedle. Bylo nám hodně rychle jasné, co má znamenat tady ta odpolední kumulace podivínů. Tak přednáška. Otevřená přednáška v pátek odpoledne, navýsost v bohem zapomenutém penziónu hluboko v Bílých Karpatech. Abychom tam jen tak neseděli a nejedli brouky, jali jsme se odhadovat, čehože se ona přednáška bude týkat. A protože jsme kopy veselé...

...

V pátek

dne 22.července 2005

v salónku (čajovně) penzionu Bráník

koná se

BOMBASTICKÉ anuální setkání všech okresních propletenistů

součástí večera bude fundovaná přednáška našeho bratra Marka G. na téma

"co komu propletenismus dal a vzal"

s bonusovou ukázkou vázání proutěných košíků

...

"Ko-kolik tady stojí jedna noc, kdybych zaplatil?"

"Stopade plus nějaký rekreační poplatek."

"A-aha."

"Jo."

"Jo."

...

Propletenisté jsou převeselá sebranka. Scházejí se pravidelně (narozdíl od svých úhlavních nepřátel, ale o tom později) - vždy v ucelených skupinách, v počtech nejméně x krát dva. Propletenisté totiž zasvětili svůj život absolutnímu propletení. Tito lidé se málokdy vyskytují zcela sami, a pokud některého z nich potkáte samotného, poznáte ho podle toho, že nikdy nestojí rovně. On se totiž proplétá. Čím více smyček na těle, tím lépe. Pokud nastavíte nejdelší část těla oproti otvoru vytvořenému druhou nejdelší částí těla zapřenou o nejdelší úsečku trupu, posuňte nejdelší část těla do poloviny výšky otvoru. Prostrčením a zahnutím této části těla vzniká první svatá smyčka. Další smyčky jsou bodově hodnoceny dle obtížnosti - zapojením nohou a dále také prstů vznikají působivé obrazce. Jedinec propleten do smyček v sólovém hodnocení 85 je nejenže neschopen pohybu, ale i života. Tato poslední svatá poloha (stádium) je výsadou pouze největších světových mistrů - a i ti jsou jí schopni pouze na několik vteřin. Cirkusové klouby vítány. Docela jinou záležitostí je pak párové a společenské proplétání. Tady se různé části těla strkají do rúzných záhybů a vzájemně se proplétají do pokud možno co nejnepřehlednějšího propletence. Nic jiného kromě proplétání nemá podle propletenistů smysl. Zajímavý je i nábor nových členů tohoto vyznání. Již uznalý propletenec se čas od času vydává do ulic "na lov". Pokud je mu dovoleno spatřiti člověka, který se významně vlní, rozhazuje rukama a je "vůbec nějakej uvolněnej", tento na něj skočí, proplete se mu do všech záhybů a úplně jej zamotá. Takto přichycený člověk je pak neustále nabádán, aby se stál propletenistou - pokud dotyčný nesouhlasí, musí počítat s tím, že bude propleten, dokud neodvolá...

Některé doprovodné propletenistické zásady:

- není dovoleno jíst cokoliv, co poškozuje klouby ani co jinak znehybňuje tělo, členové přichycení s tabletkou Viagry budou vyloučeni

- nejsou povoleny alkoholické nápoje, při mohutném společném proplétání se totiž dříve po alkoholu stávaly politováníhodné "nehody"

- kdo má sádru na svém těle, musí z kola ven!!!

- vítaní jsou jogíni, cirkusáci, akvabely, obludy, chobotnice a lidé, kterým je všechno jedno

...

"Helé, nechtěl bys takovou brožurku tady..."

"Né sorry, nemám čas"

"A nechtěl by ses dozvědět něco o své psýše?"

"Ne."

"Víš, vypadáš jako otevřený člověk, neuvažoval jsi někdy..."

"Neotravuj!"

"Víš i tebe můžeme přijmout mezi sebe, přijď se na nás podívat, já ti dám takový letáček..."

"Jdi do prdele!"

...

Úhlavními nepřáteli propletenistů jsou popletenisté. Ti mají narozdíl od propletenistů srazy úplně někdy jindy, než měly být, a navíc na jiných místech - protože někdo popletl letáky. Proto se stávají takovéto situace:

"Dobrý den, jsem tady správně na srazu popletenistů?"

"Proboha ne! Nechoďte nám sem, když jsme tady tak krásně propletení!"

"Takže to mám chápat..."

"Ven! Zavřete dveře!!! Tohle je sraz propletenistů!"

"Tak to jsem asi popletl..."

Neustálým narušováním propletenistických seancí, si popletenisté u propletenistů zrovna oko nedělají, mezi oběma skupinami v současné době zuří válka - propletenisté jsou vysoce organizovaní - propletenec jejich těl a intelektů jim dovoluje používat takzvanou strategii mraveniště, kdy se jakýkoli jednotlivý propletenista může spojit s jedním či více dalšími propletenisty a vzniká tak úplně nová entita, která je kvalitnější, než součet jejích součástí. Tyto entity jsou pak velice bojeschopné, jak ve štěkání nadávek, tak v boji muže proti entitě.

Boj mezi propletenisty a popletenisty je stále nerozhodný. Popletenisti totiž dosud nebyli schopni najít bojiště, špatně určili čas, nebo si popletli, ke které straně vlastně patří. Bůh ví, na které ON je straně...

...

A nakonec!

Rozhovor kršnovců:

"Háre."

"Kršna."

"Háre."

"Kršna."

"Kršna."

"Kršna."

"Háre."

"Háre."