Víc než rány, z nichž krev prýští
trápí nás vlastní svědomí a činy.
Nůž, který se ve tmě blyští
zasáhne Tě, ač jsi bez viny.

Ale jen ta rána do srdce
jen ta Tě může zabít.
Tvůj úděl přesto chutná trpce
přál by sis teď nebýt.

Některé rány se nezhojí
krev z nich pořád poteče.
Až příliš se jich někdo bojí
do stínu své tělo zavleče.

Jeden rány mlčky trpí
druhý mstu chce vykonat:
Do jiného vbodnout kopí,
ale srdcem ho neprohnat.

Můžete se mstít jak chcete
nepřátelé možná pokleknou.
Ale nic z toho mít nebudete,
snad jen tu krev na rukou.

Tu krev, která studí, místo aby hřála.