četla jsem kdysi něco o tom, proč jsou války
- když někdo neunese to své
chceme žít ve světě, kde obstojíme
- sami před sebou
- tak to někdy nejde jinak
než hodit svůj bágl na druhého- a teď ho nes ty
- a zodpovídej se z chyb
které na tobě tak moc vidím
přestože jsem tě nikdy neviděl
- právě proto to jde
mám ráda jinotajnou poezii
a mám ráda alternicky
- mám ráda tyhle hry
nemám ráda hrdinství
jen odvahu se postavit sám za sebe
občas je to nuda
- i tu mám ráda
- a taky rychlost prozření,
na kolika málo věcech v životě vlastně záleží
dneska mi řekl můj syn
jestli nemám víc těch žlutých korálků
co si z nich vyrábí roucho
aztéků, aby se převlékl
do své dětské hry
- už jsem neměla - a to jsem je shraňovala celých
asi třináct let, protože jsme spolu z nich navlíkali
krokodýlky
a pak se smáli jejich
korálkových zubům...
|