TEBE A....
Tebe a jasně modrou oblohu,
pro verše inspiraci a k malování předlohu.
Tebe, slunce a chladný stín,
radost ze života, ne jen splín.
Tebe a živou vodu, co prýští ve Tvých rtech,
už nikdy samotu ve čtyřech zdech.
Tebe a Tvého těla omamnou vůni,
oázu s průzračnou tůní,
jen z té ctěla bych v žízni pít.
Tebe a Tvoje oči barvy čokolády,
vědět, že neotočíš se ke mně zády.
Tebe a jistotu, že patříš kemně jako k horám sníh,
Tebe a Tvůj zoufalý pláč i šťastný smích.
Tebe a nevykonat žádný hřích.
Tebe a v ráji z palem přístřeší,
věř, že jen chvíle s Tebou mě potěší.
Tebe a slib, že Toje vlasy havraní
třeba jen jednou vezmu do dlaní.
Tebe a jen jediné objetí, posílám pusu vzdušnou,
snad k Tobě doletí.
Tebe a posezení pod korunami bříz,
až do dna vypít láhev vína, co má říz.
Tebe, stáří a z vrásek budoucnost umět číst,
pro Tebe sukno z modře nebe chci upříst.
Jen Tebe v náručí držet a líbat Tvůj líc.
Tebe a.... víc už nic.
|