Dali mi nedávno dobrou radu

a já jsem věřila, netuše zradu,

že prý když po nocích nemůžu spát,

ať zkusím ovečky počítat.

Dnes se už zase vrtím pod peřinou,

zdá se mi, že nemám možnost jinou

a tak se v myšlenkách přemístím na louku,

sedám si pod strom, v holínkách, v klobouku,

počítat, jo, to mě ve škole učili,

k čemu to užiju, aniž by tušili...

Jedna, dvě...padesát...sto dvacet pět...

Co se to děje?Šinou se zpět,

jedny jdou tam a jiné se vrací,

nastává mela, teď teprv mám práci!

Můstek se rozlomil jak suchý pařez,

ovečky bečí, no to je nářez!

Teď už to nestíhám, tři spadly do řeky,

beran vzal roha až doprostřed paseky,

potvory dělaj si jen co chtěj samy,

jehňata pobíhaj a hledaj mámy,

já nemám šanci je pochytat, spočítat,

to jste mi tvrdili, že budu lépe spát???

Zatím mi vyvstal pot studený na čele,

už se chci vrátit zpět do teplé postele!

Ať už ty chlupatý obludy nevidím!

Dech se mi ustálil...už asi vážně spím...