Nač tolik křiku? Chopte se lopat! Nač tolik slov?Chopte se lopat! Nač tolik vzteku? Chopte se lopat! Žádné nové revoluce, žádné změny. Začněte kopat! Kopat svoje hroby!!!!!

Už zase seru hubou a skrz konečník dere se ven veškerý obsah mé hlavy. ta hnusná pachuť na jazyku, ten slastný pocit úlevy. Dostat ze sebe všechna ta prázdná slova, dostat ze sebe zbytky pochybností. Tak nemějte obavy chci pouze vaše štěstí. Stále se jen tak trochu divím, že se najdou mouchy co na ta hovna opětovně sedají, stále se jen trochu divím, že se najdou hovna, které znovu a znovu lidi přitahují...

A tak hledám dno, kterému budu panovat! Třídit sračky a v duchu vás varovat. Šťastné loďky na klidné hladině. Co na vlnkách za svitu měsíce šťastně a poklidně nabíráte morovou vodu!

Jak chladné a nepřístupné je tvé vzezření. tvůj pohled plný lhostejnosti. Horší než-li vězení. Ty krutá, krutá a vybíravá..pche, a ten tvůj šat? Vzorný a upravený...Pryč s ním!!!!Na cáry roztrhat!A až k zemi zbytky z něj dopadnou a ty předemnou v rouše Evy spočineš. teprve pak mě napadnou myšlenky o tom jak moc mě nechápeš....Můzo!

Zavři oči a uvidíš...nepřemýšlej  a pochopíš, že tma chápá..tma cítí...tma ví....kde schován je klíč od porozumění od pochopení sebe sama...někde tam v tichu pod písní beze slov....bez melodie a rytmu...někde tam v tichu..pod notama.