|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
To, co bylo kdysi, dnes už není.
Poznání, ten masový vrah,
vyhubilo jednorožce, bílé a čisté,
z lesů vyhnalo podlé bazilišky,
ptáka Fénixe proměnilo na symbol.
A skřítky? Ty vraždilo po stovkách!
Pták Noh už dávno šel na bifteky
a mořské obludy se dávají do konzerv,
věčný oheň pouště patří do motorů,
a dobrá polévka je prý z obřích želv.
Zmizela města ze zlata a drahokamů,
zmizely velké říše a divoké kmeny
bílá místa a neprostupné džungle,
vše je zmapováno a dálnice protínají zemi.
Evropa je sklo, beton, plech a prach.
Asie je sklo, beton, plech a prach.
Afrika je sklo, beton, plech a prach.
Stejná hudba, stejné šaty, stejné hračky.
Kdo cestoval dříve, objevoval.
Kdo cestuje dnes, poznává
více bohatství a více chudoby.
Více skla a více prachu.
Když odepřena je nám krása tajemství,
zůstala krása žen a plynoucí řeky?
Doufám, že možná, snad,
občas, někomu.
|
|
|