|
|
|
Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště Autor: Oplatka (Stálý) - publikováno 14.11.2005 (13:20:33), v časopise 8.1.2006
|
| |
článek, vydaný 15. listopadu v časopise Naše rodina
Vladimír Morávek, uznávaný divadelní režisér, se před dvěma lety uvedl ve světě filmu úspěšným a ceněným snímkem Nuda v Brně. Nyní se vrací s novým filmem Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, kde se vedle Jana Budaře, někdejšího Michálkova objevu, uplatnil v druhé hlavní úloze Richard Krajčo.
Krajčo svým způsobem převzal po Budařovi štafetu - tentokrát je to on, kdo ztělesňuje mírně mentálně retardovaného nezaměstnaného mládence, zatímco Budař tu hraje poněkud namyšleného revizora. Do lehce bizarního soužití těchto dvou kamarádů z dětství, zpestřovanému občasnými návštěvami prostitutek, zasáhne jednoho dne filmový štáb, oznamující Hrubešovi (Budař), že je posledním vtělením dalajlámy. Hrubeš zpočátku nevěří, postupně se však ideou nadchne, oholí si hlavu, začne meditovat, číst náboženskou literaturu a tak se vzdalovat svému smolařskému příteli. Žádný z nich však netuší, že se jedná pouze o nainscenovanou reality show, která má ukázat změnu chování člověka po nečekaném oznámení.
Morávkův snímek je nápaditý v detailech, když vykresluje strasti a radosti soužití svou svobodných mládenců. Velice krásná je například scéna v nákupním středisku, kdy se hrdinové nejdříve z hecu a posléze z opojení možnostmi rozhodnou skoupit vše, co jim přijde pod ruku.
Velkým problémem filmu je ale pomalé tempo a neúnosné protahování některých situací (obzvláště to platí o natahovaných sexuálních scénách), roztříštěnost motivů a až překvapivá režisérova bezradnost v tom, kam vlastně příběh dovést. Navíc závěrečné vyústění, jakkoli je podáno mírně odlehčeně, vyznívá příliš mravokárně - nezahrávejte si s city druhých pro popularitu, skončí to špatně.
Zajímavé jsou herecké výkony obou hlavních představitelů. Budařův hrdina se přes jistý nadhled pohybuje spíše na rovině civilního herectví, což je u herce příjemným překvapením. Krajčova postava je pak dojemná snahou vykročit za své omezené obzory (například láskou k prostituce); vybízí spíše k politování než k smíchu. Rozhodně při sledování umolousaného Mareše nevnímáme, že se díváme na hudební idol mnoha dívek. Až přepjatě expresivní je naopak projev Miroslava Donutila v roli Hrubešova otce, a stejně tak Ivy Janžurové jako jeho manželky.
Tentokrát Morávek svůj úspěch nezopakoval. Přes některé vydařené momenty je jeho film povětšinou bezradný a nedotažený.
Má recenze na předchozí Morávkův snímek Nuda v Brně viz http://www.totem.cz/enda.php?a=37063. |
|
|