v čajové svíci s vůní magnolií
ztratil jsem hlavu, trvalo to chvíli
než zazněl blues v éře netu
zraněný čmelák nad propastí květu
láska je bestie
slečnou bez kalhotek
hnisavou angínou končívá její dotek
vábívá po loji
křičí na sýkorky
kavárnou křižují
signály morseovky
zase mi šlohla veškeré úspory
zmuchlaná postel
odkoplé bačkory
nikdo ji nezval
-vtěrná tchýně
tabák co zvlhl
ve tvém klíně
opavský dialekt
parkem od Bezruče
chraplivý dech
a srdce sotva tluče
odchází Olomouckou
na kafe do Evžena
miluje umění
prý je jím unesena
je mojí bídou
ta dáma v cadilaku
končívá v kanále
každý vzlet do oblakou
nutí bdít noci
budí za svítání
píchnutí vosí
je tvé milování
v čajové svíci s vůní magnolií
život ten režisér dotáčí parodii
zkouší až váze křehké ucho rupne
v tomhle tom kině chtěl bych vrátit vstupné
|