Tma-je všude okole mně
obklopuje mě, objímá mě, prochází mnou.
Tma- její mateřská náruč mě objímá a jemně mě hladí,
laská tváře rty a celý zbytek mého těla.
Prostupují jí pouze obláčky.
Obláčky kouře, který vychází z mých úst,plic.
Tyto bílé obláčky na chvíli pohltí tmu a lehce se rozplynou ve vzduchu nasyceném vůněmi deště, trávy, tabáku.
V tento moment byly sice obláčky poraženy, ne však navždy.
Vždyť vím, že zítra opět bude den, světlo, život.
Těším se, až bílé obláčky opět pohltí každičký kousek světa
...Už brzy... |