Kdo se bojí boty
Bál se své vlastní boty
a nebyla ani dost černá
aby se ztratila v tunelu
lokomotiva kráčela dlouhými kroky
a jen občas si houkla
a foukla
zlobivému psu do čumáku
On se opravdu bál své vlastní boty
pravé
přitom byla naleštěná
tkaničky v barvě
a podrážka bez stopy chodníku
s tou asfaltovou kaší se nikdy nesmířil
Stačilo trochu léta
vzlínala od prstů na nohou až ke krku
a škrtila
Bál se své pravé boty
vycházkovou hůl nosil raději vždy v levé ruce
aby snad nebudil zdání
válečného aktu
Pak cestou letenskými sady
zatoužil po větší noze
|