|
|
Všechny rubriky
|
Soutěže na Totemu
| > Soutěže na Totemu
| > Prázdninová fotka
| > Podzimní listí
| > Dým bramborové nati
| > Česká zima (poezie)
| > Česká zima (próza)
| > Česká zima (fotografie)
| > Česká zima (ostatní výtvarno)
| > Podzimní depky (poezie)
|
|
> Podzimní depky (fotografie)
| > Podzimní depky (ostatní výtvarno)
| > MULTIdepky
| > Mé nejlepší dílo (poezie)
| > Mé nejlepší dílo (próza)
| > Mé nejlepší dílo (fotografie)
| > Mé nejlepší dílo (výtvarno)
| > Mé nejlepší dílo (grafika)
| > Mé nejlepší dílo (multimédia)
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - próza
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - poezie
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - foto
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - výtvarno
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - multimédia
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - úlety
| > Podzimní depky 2 (poezie)
| > Podzimní depky 2 (próza)
| > Podzimní depky 2 (fotografie)
| > Podzimní depky 2 (ostatní)
| > Pod povrchem (poezie)
| > Pod povrchem (próza)
| > Pod povrchem (fotografie)
| > Pod povrchem (ostatní)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (poezie)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (próza)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (fotografie)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (ostatní)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (poezie)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (próza)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (foto)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (ostatní)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Dneska nebylo počasí o nic přívětivější, než včera, ale nikdo nic zvláštního nečekal. Díval jsem se, jak ve vydýchaném vzduchu dělnického vlaku všichni poklimbávají a stropní světlo blikalo na scénu jako vystřiženou z legendy o spících ¨Blanických rytířích. Někde zlobil elektrický spoj uklepaný na nekonečných cestách po železničních pražcích, ale nikomu to nevadilo. Viděl jsem, jak za oknem se od východu trhá oblačnost, ale s rozedněním se obloha zatáhla znovu smutnou šedivou roletou. Cítil jsem, jak hrozně mi zase chybí modrá. Modrá jako Modrava, kam jsme kdysi vyrazili na běžkách z údolí od Čeňkovy pily přes Antýgl a křižovali jsme stříbrem pokryté bílé pláně, dokud nás nezastavil ostnatý drát. Díval jsem se tehdy vzhůru do nekonečné modři prozářené slunečními paprsky a někde hrozně daleko a vysoko letělo letadlo. Modrá a bílá, jiskřící sníh, mráz a ticho, co vyvolává v uších pískání. Nevím, jak dlouho jsem tam stál. Někdy mívá čas úplně jiný rozměr. Pak až v pozdním odpoledni se stíny prodloužily a sníh lehce zrůžověl snášejícím se soumrakem. Vydřená místa na ztichlých sjezdovkách a okolních pláních přikryl lehký stříbrný poprašek a bílá stopa vedoucí kamsi domů se začala ztrácet v přicházející tmě. V několika chalupách na protějších svazích se pomalu rozsvěcela světla. Od západu se k nám s noční tmou blížila milosrdná tlaková níže. V noci zakryl nový sníh otisky našich lyží v zakázaném pásmu, kudy chodíval kdysi sám Král Šumavy, a stejným studeným sněhem tlaková níže pokryla na dlouhý čas i naše duše.
|
|
|