Deprese
Deprese
Zase mě uzavírá
Ve své
Skleněné kleci
Buším a buším
Zatímco se
Nezadržitelně
Potápím
A potápím se do lahve od Pepsi. Šnorchl se mi ucpal takovou megabublinou. Ale neva a až se pozvracím z nedostatku kyslíku,
nabliju rovnou Banánovejm rybičkám. To je totiž naprosto skvělá puncková grupa. A možná sundám černý, neméně poblitý triko z prvního sociála...
Muže?
Ach muži...
Ti se mi tak vyhýbají
Obloukem mě obcházejí
Nebo mě míjejí
Se zavřenýma očima
Pravého nikde
Nevidět
S levým neradno
Se spokojit
A nebo na mě ty chlapi padaj. Číra nakřivo. Jo, ten co padá z prava je už jetej. Bude pravej. A číra a kohouty maj barevný, stejně jako to listí venku. Zkusím je přečíst mezi listy. No a tohle mě napadá, bůvoloviny. Tráva je tráva a zrovna na hajzlu. Vyryla jsem nožem na záchodový prkýnko:
Ještě pořád
Bych tě chtěla
Přes všechny Tvý
Chyby a úlety
Přes bariéru let
Bariéru ublížení
Ještě pořád
Bych Tě chtěla
Záříš mi v davu
Jsi jeden z milionu
Můj diamant
Moje věčná bolest
Věčná
A dlouho opečovávaná
Rána
Jo, jsi Rána, jsi Špína. Tak teď už vím, že to stoprocentně bude pán padající zprava. Ten co mě naboural zleva má malou nohu a tak bude mít i malý péro. Teď už to můžu říct stoprocentně. Beru si toho pravého. A rybám budem dávat nová jména.
|