|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Ptal se mne kdosi na cosi
Autor: Aleš (Občasný) - publikováno 19.9.2001 (00:23:20)
|
|  |
Kdosi na cosi ptal se mne
nevím již proč jsem s ním mařil čas
kladl mi otázky zákeřné
takový člověk dříme však v každém z nás.
Otázek plná ta ústa měl
hubu svou špinavou nezavřel
zuby křivé mu blýskly se tmou
jsou otázky marné, marné jsou.
Ptal se též, co bude, když nezemře
zda ruka chladná chladné kosti jeho nesevře
ptal se mne na strach, údiv na radost
ptal se mne, však marnost nad marnost.
Ptal se mne, ale do očí nepohlédl
tápal, hledal, ptal se, či jen slepý byl
když jsem si odsed, vždy blíže a blíže připosedl
a já mu řek : marně ses narodil marně jsi žil.
Netušil ani zbla ze svého života
jen mluvil, jazyk kmital se tmou
mne stále trýzní má prázdná samota
jsou marné otázky, všechny marné jsou.
|
|
|
