(31)
jednou až budu anonymem
usíná mlha v borovici
dychtivá sprška podkroví
uvízla do koruny spící
plachá jak vítr ledový
jsem milosrdný k bytí
tvé dlouhé nohy z postele
obejmu rosou v polním kvítí
když nevykřikneš prosté ne
jednou až budu anonymem
unesu tvoje smutné rty
z polibků napojím je vínem
a do svých borů odletím
ochladím touhu žhavým klínem
loučiny lásce posvětím ..
multi :
(32)
cerberus
kdo jsi, že jiným nutíš vůli svou
kdo jsi, že kroutíš smyslem slov
proč podle zrázíš důvěru
jsi prales plný cerberů ?
mé obrázky jsou slova
a slova má jsou obrázky
můžeš je pozorovat
a můžeš jim klást otázky
před tebou musím je však bránit
sama se neuchrání
nevědí totiž, co je lež
proto již žádná slova z bláta více !
neb v sobě utoneš
jak svíce voskovice ..
(33)
lze žít ?
lze žít, když vidím, jak je ti ?
touhy nám na jih odletí
a třepot křídel vrabčí chasy
za mříží, kterou zakleslá jsi
a nemůžeš se ani hnout...
klec k bytí máš tak malebnou
prsteny zlata, šperky z pout
zrcadla pláče slzy tají
již dlouho na rtech osychají
za obyčejné pohlazení
za koš
na jehož dně už nezbyl
ani levný kámen
ani písek z lásky slepý ..
multi :
(34)
poesie
bijte čelem
do mramoru schodišť
neúnavně
probíjejte se
až zazní stupně
schvění struny hárf
to ona běží
p o e s i e
myšlenky obletuje
v opojném ovzduší
bezmocně krouže
kol malíře
kterému je
osud křídlem ..
(35)
nohatá
jsi dlouze nohatá
dva trsy gladiol
z klobouku kouzelníka
svítání dvou nožek
z přikrývek na nebi
probouzí básníka s lodí
ten zhoupne řasou tvého oka
do hloubky do těla
za otroka
aby tvá láska trpaslíčí
uměla jeho tělem cvičit
milováním až do úmoru
.. než jej zničíš !
