Mořská panna na břiše námořníka.
Slaná chuť slz a nasládlý pach krve,
z rozbitých úst dítěte, co letělo ke hvězdám.
Malé, růžové slůně bez chobotu.
Společník uplakaných nocí,
s županem maminky a její nádhernou vůní.
První pomeranč od táty.
Uschlou kůru schovám do nejtajnější skrýše.
Ležím a hlídám mámin dech.
Prstíkem obkružuji její rty.
Spokojeně usínám.
První pusa.
Letmý dotek dětských rtů.
Za to dva lusky těch nejsladších hrášků.
Už jsem chlap !
Vrak starého náklaďáku v rohu dvora.
Voní olejem. Točím obrovským volantem,
míjím světy fantazie.
Táto, až později pochopím, jak jsi mi chyběl,
když jsem Ti chtěl vše vyprávět
a Ty jsi byl se svým démonem.
|