|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
opožděné zrcadlo (Občasný) - 1.3.2006 > Vypouštíš hezitační trojverší:
Snad se to dneska smí
Půjčit si navzájem
Kousíček těla
Pan m. s tou modalitou rázně zatočil. A má pravdu, smělo se to asi i vždycky. Nebo rozhodně aspoň dávno. To by pochopil i mlž.
| | | <reagovat |
|
Oplatka (Stálý) - 28.2.2006 > Miroslawek: Člověče, mně nějak připadá, že Tvoje poznámky pod mými dily jsou nějak mimo. Minule jsi mi napsal, ať "nečekám" - to jsi mi chtěl říct, že už zůstanu navždyky sama? A teď taky. Je to popis jedné konkrétní situace, která nikdy předtím nebyla a nikdy potom nebude. Tak jaké "že se něco smí už dávno"?
Jaroslava: Já takhle píšu od šestnácti let. Vědomě jsem si vybrala, vyhovuje mi to tak.
Naty: Unikají Ti souvislosti? Já myslela, že je to jasné. Možná až i polopatické...
Barča: Dětinské? Tak to bych nerada, to téma je na to příliš vážné.
K dalším přípomínkám: Jo, trochu obyčejné to je, popisné, možná lepší na povídku. Nebo si trochu víc pohrát s metaforami. Možná to ještě přepracuju. Každopádně děkuju za zájem.
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|