Tvořivost sama ,
jak had se kroutí,
sedím tu s váma,
život se hroutí!
Slunce a Měsíc zároveň svítí,
ale já hledám, hledám to kvítí…
Nenechám tě nenechám hníti!!!
Věř mi a já budu věřit tobě,
žijeme v tvrdé a zrádné době.
Není zlá, jen ošidná…
Zapomeň na to kým bys byt chtěl,
ty jsi sám sebou štěstí jsi měl,
modli se , abys o ni nikdy nepřišel,
kopií máme až, až,…přehršel.
Řekni, co celý život chceš nám říct,
vyřvi to na svět, z plných plic!!!
Je jedno, že jazyk neposlouchá,
ne každá hlava je tak hloupá.
Doufám, snad tě pochopím,
spolu vyndáme z pod dveří těžký klín
…jé kvete rozmarýn…
A jak okapy zrezlých rýn,
dáváme šanci, soucitným!!!
|