Cestou ven...
Obavy se věší na paty
lepivou pastou problémů,
i cesta se v nedohlednu ztrácí,
tápavým gestem prozrazená nejistota,
místo světel se tu marionety houpou
(ti bezduší panáci)
Jen přání drží v tom směru,
štěbetá hlasem stovek ptáků
volá z dálky
přijď, tak jak jsi,
i s těžkými náramky…