|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bílá růže
Je mi dobře. Právě teď
stoicky se leskne led
ve mně.
Rubínová oprátka smích mi vetkne
temně,
když zahrčí v mém těle.
Oprátka bez konce
jak
klesající
závitnice
zla.
Oprátka krve je směle
a levě spletena
pilířem tisíce dýk.
Jen ať se houpe
krepových stůčků styk;
ať sváže kočku třaslavou
od Strachu k zamrzlé niti,
k pozdnímu ohništi.
Klidný jsem,
svítím.
Zamňouká v mém Pacifiku
rakev, co se topí.
Rosa Blanca
Me siento bien. Ahora brilla un estoico hielo en mí. Me da risa esta soga rubí que rechina en mi cuerpo. Soga sin fin, como una voluta descendente de mal... Soga sanguínea y zurda formada de mil dagas en puntal. Que vaya así, trenzando sus rollos de crespón; y que ate el gato trémulo del Miedo al nido helado, al último fogón. Yo ahora estoy sereno, con luz. Y maya en mi Pacífico un náufrago ataúd.
(Los Heraldos Negros (1918) Truenos Incluido en: Obra poética.
César Vallejo. Editorial Oveja Negra. Bogotá. Colombia. 1987.)
|
|
|