Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 23.11.
Klement
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Umění-křídla, která táhnou k zemi
Autor: Rafael (Občasný) - publikováno 5.5.2006 (22:17:35)

Dostal jsem křídla, abych se mohl dívat na svět očima vysoko v oblacích. Někdy lidmi pohrdám, jindy jim závidím. Křídla, která ve skutečnosti táhnou k zemi a svírají srdce. Prokletí, jehož se nikdy nezbavím. Jako vyvěrající pramen, nelze mu zcela zatarasit cestu. Čím déle se zadrží, tím bude jeho tok bouřlivější. Je jedno v jaké formě se pak znovu objeví, jestli mu přijde pod ruku štětec nebo tužka a sešit. Jde o to se vyjádřit, forma je vedlejší.

Stačí mi jedno, najít lásku. Opětovanou, nekonečnou studnici inspirace...A jsem zase tam. Přestanu snít, ale nikdy ne tvořit! Láska je jediná možnost vysvobození bez toho aby se umělcova hlava po dopadu z nebe rozbila o tvrdou zem. Já to štěstí měl. Otupila mě sladkou vůní a dopad nebolel. To až probuzení, když si v půlce života uvědomíte, že šance je pryč. Spokojeně rozjetý život, ve kterém už nic nepřekvapí. Zajištěné děti a stáří, dost peněz do důchodu. Mé, umělcovo, srdce však rozčíleně řve. Přichází reflexivní lyrika, návrat do mládí, kdy sny měli tak opravdovou chuť. Jsem sobec, už mi nejde o čtenáře, píšu pro své vlastní uspokojení. Přeneseny na papír mé myšlenky nezaniknou, to je celé.

Teď už nemám ani lásku. Jen sladkotrpké střípky po ní zůstaly v ústech a v mé mysli. Smrt na dosah. Romantickou představu dědečka s plátnem a kupou štětců jsem si vysnil už v mládí. Ale chlapče, nohy už nejsou, co bývaly! Přesto se nevzdávám a maluji, neovlivněn směry, nesvázán konvencemi...to je absolutní umění v plné své kráse. Nemaluji kýče, i krajinka v mém podání má atmosféru a hloubku okamžiku. Neženu se ani za originálním a převratným za cenu toho, aby ve mě umění nevzbuzovalo euforii.



Poznámky k tomuto příspěvku
Rafael (Občasný) - 5.5.2006 > Tak kdyžtak mi k tomu něco napište, klidně, že vás to vůbec nezaujalo, že to je na h****,atd.Já nečekám žádná doporučení ani dobrý známky, to až možná někdy v budoucnu :D
<reagovat 
tři_černí_mravenci (Občasný) - 5.5.2006 > no...jako jo...chápeme potřebu tohle napsat...začátek an nás moc patetickej, konec o dost lepší...
<reagovat 
 Rafael (Občasný) - 10.5.2006 > Jozífek_a_ryby> jestli myslíš patetickej jako zmatenej. Tak to tam má opodstatnění. Je to zmatené jako duše mladého člověka sama...
<reagovat 
 tři_černí_mravenci (Občasný) - 11.5.2006 > Rafael> 

no...Jozífek myslel spíš že je to pojato příliš vážně a bez potřebného nadhledu a křídla v tomto kontextu už jsou hodně opotřebovaná no ...pokud jde o tu první část...

 

ale prózu čteme minimálně a necítíme se tu dost jistě, abychom nějak hodnotili text osobnějšího charakteru...tak jen že chápeme jeho existenci...


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter