Běží liška k Táboru
nese pytel zázvoru.
Ukradla ho vlkovi
schován ho měl
v podkroví.
Běží hory-doly
míjí krávy -voly
v útěku se ohlíží
krásy cest neprohlíží
naproti ní traktor
zelený jak mech
toť kvalitní zetor
ukončil jí běh.
Dostala se pod kolo
přímo jemu napříč
už nedostaví svůj dům
objednaný na klíč.
Střeva vytlačilo kolo
lišce před ní na pole
ona ještě žije
i když zadní běhy
visí jí na kole.
Světlo vidí liška
...a již bolest není....
(ještě na ní
spadla šiška)
už jen
...nekonečné snění....
Voní z pole zázvor
jak smutný je ten okres Tábor.
Z toho plyne ponaučení:
Nekraď
a když, tak měj otevřený oči
Neběhej
ničíš si svůj organismus
Všechno keš
aby po tobě nezbyly dluhy
|