TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 22.11. Cecílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Voda z Vídně
Autor: Hari (Občasný) - publikováno 10.11.2001 (15:39:20)

Pila jsem živou vodu od svatého muže,
jenž chodil po tlukoucím srdci světa.
Ze špičky jazyka mi do náruče trhal růže,
milostí voněla pak každá Jeho věta.

Upletla jsem si věneček z těch vonných požehnání,
a položila si jej do vlasů,
pak napila se z Jeho čistých dlaní,
zoufale hleděla do očí bez Času.

Poznámky k tomuto příspěvku

Dementhor (Občasný) - 10.11.2001 > Vlastně to není špatný, jen mi to připadá, jakoby za tím chyběly aspoň ještě další dvě nebo tři sloky...		Body: 1

		<reagovat

farářskej (Občasný) - 11.11.2001 > Jak už jsem říkal... osobně bych to dal spíš do "Všehochuti," ale nebudu to nijak démonizovat. Připadá mi, že tohle je přesně ten druh veršů, kterejm se říká "osobní poezie," o kterejch může náhodnej kolemjdoucí čtenář jen tušit, ale nikdy nebude jasně vědět, jak si je má vyložit. A mně jakožto nefilozofovi to teda moc neříká...

		<reagovat

stefan (Občasný) - 11.11.2001 > i kdyz jsou ty rymy jaksi trochu "obehrane" a mozna i ten smysl neni nezasvecenemu uplne jasne, pro mne to myslenku ma a za ty metaforky je to na 1( mozna minus)..))		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game