Jsem slovanský pohan
s lógrem místo mozku jenž přichází
každé jaro líbat pod rozkvetlým stromem vše
kdysi živé
S pár drobnými pro samozřejmost bytí
v těle cizince
čekám na svých hradbách
ty jež nepřijdou
A pokud nějaká přeci jen přijde nebo
ji doveze elektrika odněkud z jižního
Města
(či z pod Homme Mort
- na tom nesejde)
té říkám ústy samotného Hadriána

"nepokoušej se o nic Morano
a pojď dolů z té římsy"

my dva jsme stejně dávno
mrtví